Ľudia v zásade fungujú v rámci nejakej autoritatívnej formule a ideológie. Otázku pravdy vám nemôžu zodpovedať knihy, kňazi, filozofovia či spasitelia. Odpoveď môžete nájsť len vy sami, nikdo iný. Preto je nutné poznať sám seba. Kdo sa chce učiť poznávať seba samého od druhých zostane človekom z druhej ruky. Nedá sa prizvať pomoc – žiadny guru, boh, viera, systém, nič, čo by ma ovplivňovalo a z vonkajška k čomukoľvek nútilo. Čo sa stane potom? AK STE SA DOKÁZALI AUTORÍT ZBAVIŤ ZNAMENÁ TO, ŽE UŽ SA NEBOJÍTE. Keď sa táto energia po odhodení balastu prejaví, uskutoční sa vo vás zásadný obrat, o ktorý sa vy sami nemúsite vôbec pokúšať! Ste ponechání sami sebe – to je skutočná situácia človeka, ktorý sa týmito vecami vážne zaoberá. A pretože nečakáte od nikoho pomoc, ste voľní – slobodní, aby ste objavovali. Ak ste teda pochopili nutnosť vonkajšej nezávislosti, aby v samom jadru ludskej psyché došlo k premene, máte pred sebou ďalší, ďaleko väčší problém – vnútornú autoritu – autoritu obmedzených osobných skúseností a nazhromaždených názorov, autoritu svojich znalostí, myšlienok a ideálov. Vo chvíli keď sa začnete opravovať, uvediete na scénu ďalšiu autoritu – svoj dozor. Zbaviť sa autority vlastnej aj cudzej, znamená zomrieť voči všetkému, čo bolo, takže myseľ je neustále svieža, stále mladá, nevinná, plná nadšenia a života. Iba v takomto stave má človek schopnosť učiť sa a pozerať.
Zdá se, že očividně nedokážete stát osamocen: slovo osamocen znamená zcela sám. Jste-li skutečně osamoceni, nenakaženi a pokud jste doopravdy svobodni, jste celistvou lidskou entitou, lidským světem. My však máme strach být osamoceni. Prispôsobivý člověk nemôže dosiahnuť skutočnosť. Na počiatku je teda odmietnutie tradičného prístupu ako niečo úplne falošného. Pokiaľ ste zavrhli tradičné návyky, ste voľný a nebojíte sa. Spôsobili ste si tým sice dosť problémov a okolo seba veľkú nepristojnosť, ale oslobodili ste sa zo zajatia vo svojej prispôsobivosti. A náhle zistíte, že už nehľadáte. Je to prvá vec, ktorú sa treba naučiť. Pokiaľ hľadáte, blúmate iba okolo výkladných skríň.
Neexistuje metoda sebepoznání! Hledání metody bez vyjímky ukazuje na přání dosáhnout určitého výsledku – a to je to, co všichni chceme. Následujeme autoritu a když snad ne autoritu osobnosti, tak alespoň autoritu systému, ideologie, protože si přejeme uspokojující výsledek, který by nás zabezpečil. Ve skutečnosti nechceme poznat sebe, své impulsy, reakce, celý svůj myšlenkový proces, vědomý i nevědomý, raději půjdeme za systémem, který nás ujišťuje, že dosáhneme výsledku. Leč jdeme-li za nějakým systémem, za nějakou metodou, musíme uznávat autoritu – učitele, gurua, spasitele, mistra – který nám zaručí to, co si přejeme, ale to ovšem není cesta k sebepoznání. Autorita brání poznání sebe, že? AUTORITA SVOJÍ POVAHOU BRÁNI PLNÉ BDĚLOSTI NAD SEBOU A PROTO NAKONEC ZNIČÍ SVOBODU. Autorita prichádza ľahko, pretože ľudia si prajú, aby k nim bolo hovorené, aby boli vedení. Čím viacej sme si vedomý, že sme stratení a zmätení, tým viac dychtíme po tom, aby sme boli vedení. Nie je prostredníka medzi vami a skutočnosťou a ak je nejaký, zvádza vás na scestie, škodí vám – a je jedno či je to najvyšší spasiteľ či váš posledný guru alebo učiteľ. Ten, ktorý pozná, nepozná. Je dôležité zistiť, nie kdo je majster, svätý, vodca, ale prečo ich následujeme. Je to preto aby ste sa stali niekým, aby ste získali či dosiahli jasnosti. POKIAĽ SI PRAJETE STAŤ SA NIEČÍM NA KTOREJKOĽVEK ÚROVNI STE PÚTANÍ BIEDOU A ZMATKOM. Ustanovenie a následovanie autority je poprením porozumeniu. Myslíme si, že potrebujeme vodcov, guruov, majstrov, inak by sme boli úplne stratení. Vyberáme vodcov zo svojho vlastného zmätku a teda sú tiež zmätení. Žiadame, aby sme boli ovládnutí, utešení, posílení a potešení a teda vyberáme učiteľov, ktorý by nám poskytol všetko, po čom dychtíme. Nepatráme po skutočnosti, ale ideme za potešením a vzrušením. V zásade vlastne vytvarame učiteľa, majstra k oslave vlastného Ja ,ega.
MOŽE NÁM NIEKTO INÝ AKOKOĽVEK VEĽKÝ, POMOCŤ V NAŠEJ PREMENE? AK MOŽE NIE STE PRETVORENÝ, STE IBA OVLÁDNUTÍ, OVPLYVNENÍ NA NEJAKÝ ČAS, NIE STE VŠAK PREMENENÝ. My otročíme radi, radi sme niekým vlastnení, či už majstrom či niekým iným, pretože v tomto vlastnení je ISTOTA. Majter sa stáva útočišťom. Ak ste si raz vedomý toho čo je, ste oslobodený od toho, čo je. Je zvláštne, že následovníci sú radi ohlupováni a riadení či už jemne alebo drsne. VZŤAH MAJSTER - ŽIAK JE VZÁJOMN0NÉ VYUŽÍVANIE, NEMÁ NIČ SPOLOČNÉ SO SKUTOČNOSŤOU. Naneštastie ako vykoristujúci tak vykorisťovaný cítia sa povznesene vo svojom vzťahu. Pokiaľ existuje rozdiel medzi majstrom a žiakom, medzi skutočnosťou a vami samými, nemôže nastať porozumenie. V porozumení pravdy nie je majstra ani žiaka, ani pokroku, ani nízkeho. Pravda je porozumenie tomu, čo je od okamihu k okamihu, bez bremena či zbytku okamihu minulého. Když člověk získá vhled do podstaty náboženských struktur, které vymysleli lidé, jeho mysl se od nich okamžitě osvobodí. POCHOPÍ-LI TYRANII SVÉHO GURUA – i to jsou tyrané, PONĚVADŽ TOUŽÍ PO MOCI, POZICI A POUZE ONI VĚDÍ, OSTATNÍ NIKOLIV - PAK NAHLÉDL TYRANII VŠECH GURUU. A PROTO NECHODÍ OD JEDNOHO GURUA KE DRUHÉMU. Guru ničí žiakov a žiaci gurua. Nebuďte členem ničeho! Pochopte, jakou to má příčinu: nedokážeme stát sami, toužíme po podpoře, chceme sílu druhých a ztotožňovat se s nějakou skupinou nebo organizací. Názor, že musíme být součástí něčeho, protože jestliže člověk k něčemu náleží, dává mu to sílu, neustále přetrvává. Všechna náboženská kázání kněží či guruů jsou hlásána rozdělenými lidskými bytostmi. Ačkoliv říkají: „Jsme vysoko nahoře,“ stále jsou rozdělenými lidskými bytostmi. Pravda je země bez cest. Pravda nemá cestu, v tom je jej krása. Je vlastným žitím. Cesta vedie iba k nehybnej mrtvej veci. Ak zistíte, že pravda je niečo živého, niečo v pohybe, čo nemá pevné miesto a že to nenájdete v kostole, cirkvi ani vás k tomu neprivedie učiteľ, potom tiež zistíte, že táto živá vec je to, čo ste vy: vaša zlosť, násilie, zúfalstvo a starosti s ktorými žijete. Pravda je v porozumení tomu všetkému. Pro duchovní život nemůže být žádná legitimní autorita: žádná písma, žádný guru, žádný rozhodčí duchovního pokroku, žádná hierarchie. Každá lidská bytost si musí svobodu nalézt jinak.
Chceš povedať, že majster neexistuje, že je ilúziou, že je niekto žiakom, že je to predstieranie?
ČI EXISTUJE MAJSTER JE ÚPLNE NEDOLEŽITÉ. To je dôležité pre vykorisťovateľa, pre tajné školy a spoločnosti; ale PRE ČLOVEKA, KTORÝ HĽADÁ PRAVDU, ktorá prináša najvyššie štastie JE TO TOTÁLNE BEZVÝZNAMNÉ. Chráňte sa človeka, ktorý vám ponúka odmenu v tomto či na onom svete. Jestliže bych předepisoval závěry, vzory a tak dále a přijímal bych žáky, nacházel by sem se ve stavu zkaženosti. Ak by som bol dostatočný blázon, aby som vám nejaký systém ponúkol a vy dostatočný šialenci, aby ste sa podľa neho riadili, iba by ste niečo napodobovali a kopírovali, niečomu sa podriadovali, čosi akceptovali. Pokiaľ to urobíte, ustavíte nad sebou autoritu niekoho druhého a medzi touto autoritou a vami bude okamžite rozpor. Čaká vás dvojaký život medzi ideológiou systému a vašou dennou existenciou. V snahe ideológii vyhovieť potlačíte seba samého, ale PRAVDOU NIE JE IDEOLÓGIA, ALE TO ČO STE. Žiadna metóda či systém neprináša výsledky, ktoré sľubuje. SVOBODA EXISTUJE JEN TEHDY NEJSEM-LI VE SVÉM NITRU ZMATENÝ A NEJSEM-LI PSYCHOLOGICKY A NÁBOŽENSKY POLAPEN V ŽÁDNE PASCI - CHÁPETE? Pastí existuje nespočetně mnoho: guruové, spasitelé, kazatelé, výborné knihy, psychologové a psychiatři – všechno toto jsou pasti.
Jiddu Krishnamurti